Sport pro mě vždy hodně znamenal.
V dětství jsem vyzkoušela všechny možné oblasti
jako např. házenou, gymnastiku a tanec. Nejbližší mi však vždycky byla voda. V rodině
jsem měla výborně předpoklady. Již od tří let jsem byla denně na bazénu, kde má máma
trénovala plavecké oddíly. V době, kdy se moji vrstevníci s vodou seznamovali, jsem
již celkem s přehledem uplavala několik bazénů. Voda mě odjakživa
lákala, což možná určili i hvězdy... narodila jsem se ve znamení vodnáře. Když mě
samotné plavání přišlo stereotypní, přivedl mě otec na myšlenku vodního póla.
Sám ho kdysi hrával a tak nebyl problém se dostat do KVSPl (Klub vodních sportů Plzeń).
Doteď nechápu, jak jsem mohla s vodními sporty přestat... ale stalo se tak a život jde dál...
Něco málo o plavání
Plavecké techniky
... po pár týdnech bez pravidelných treninků jsem pochopila, že si musím najít další sport... V té době se chystala každoroční sportovní slavnost plzeňských gymnázií - Gymnaziáda. Z hrůzou jsme zjistili, že na škole nedáme dohromady volejbalový tým. Po domluvě s profesory a ředitelkou jsme se dohodli, že si ho vytvoříme. Zpočátku jsme jako trenéry měli prefesory tělocviku, ažnám jednoho dne přivedli Evu Brejchovou... To už začli být tréninky nejen zábavou, ale i pořádnou dřinou. Z původních témě 30ti holek nás zbylo 10 nejodhodlanějších, které jsme pak přešli i do Sokola Skvňany.